Turistické cíle v okolí obce Bratronice

Zaniklé panské sídlo (románská kurie) v sousedství kostela sv. Voršily, nahrazené zřejmě ve 14. st. mladší, dnes rovněž nedochovanou gotickou tvrzí. Jediným dokladem jeho existence je zazděný portálek na tribunu v západním průčelí kostela.

Na sýpku přestavěná třípatrová budova tvrze vladyků z Huzenic ze 14. století, vypálená Píseckými r. 1442 a rozšířená po r. 1450. R. 1617 odkoupená i se vsí Vrábskými z Drahenic a po úpravách využívána k zemědělským účelům.

Náznaky hradu z první poloviny 14. století. Hrad postaven patrně za pánů z Potštejna, od poloviny 14. století užívaný zderazským klášterem a pobořený husity r. 1420. Z hradního kostela vybudován špitál, později škola, sloužící do r. 2001.

Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.

Zděná obdélná výklenková kaple, členěná římsami. V průčelí segmentově zaklenutý otevřený výklenek; v něm nyní Panna Maria s Ježíškem. Na bocích vysoké prázdné obdélné výklenky. Kaple vrcholí trojúhelníkovým štítem se sedlovou taškovou stříškou, v jejímž vrcholu je vztyčen železný křížek.

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.

Výklenková kaple, vložená do čela hřbitovní zdi u silnice nedaleko vstupní brány na hřbitov a do kostela sv. Brikcí. Datována do roku 1851. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti na kamenné podestě s podstavcem. Výklenek uzavřen nízkou ozdobnou kovanou mříží.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.

Kamenná kašna uprostřed velkého nádvoří zdejšího zámku. Z jaké doby pochází, nezjištěno; uváděn je renesanční původ. Ve tvaru kvadrilobu se stěnami ze žulových bloků; pod horním okrajem na čele oblounová římska. Památkově chráněná.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.