Turistické cíle v okolí obce Dřešín

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Původně renesanční sýpka (asi současná se zámkem), úpravy raně barokní a pozdější. Umístěná v JV nároží komplexu hospodářských budov dvora na JV obce. Je složená ze dvou obdélných křídel ve tvaru "L". Dvoupatrová, při dvorní Z a S fasádě otevřená arkádová chodba. Krytá je vysokou sedlovou střechou.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Menší lidová výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století. Postavena ve svahu z mohutného lomového zdiva na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. Nad průčelím s nikou výklenku je úzký zvlněný štítek. V nice byla umístěna klečící socha sv. Jana Křtitele, ukradená po roce 1995.

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.