Turistické cíle v okolí obce Nihošovice

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Židovský hřbitov založený roku 1692. Používán byl do roku 1932. V roce 1958 byl opuštěný hřbitov vyhlášen kulturní památkou. Má rozlohu 1378 m2, je na něm 170 náhrobků, nejstarší z roku 1729. Hřbitov je volně přístupný, branka v místě zbořené obřadní síně není zamčená.

Kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most dnes stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla prastará obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic.

Pozdně gotická zvonice byla postavena přibl. r. 1500. R. 1861 byla silně poničena požárem, proto byla r. 1909 obnovena v moderním stavebním stylu, z původní věže byla zachována spodní část. Kolem r. 1900 byly na věž instalovány hodiny. Ve zvonici jsou zavěšeny zvony kostela Navštívení Panny Marie.