Turistické cíle v okolí obce Nihošovice

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Vrcholně barokní kaple stojící pod cehnickými lípami na rozcestí cest mezi Cehnicí a Jinínem. Datovaná do r. 1693. Zděná omítaná na šestihranném půdorysu, s výklenkem zakončeným půlkruhem, se štukovou šambránou s motivem perlovce, zakončená trojúhelným nástavcem a krytá sedlovou střechou s prejzy.

Zděná obdélná výklenková kaple, členěná římsami. V průčelí segmentově zaklenutý otevřený výklenek; v něm nyní Panna Maria s Ježíškem. Na bocích vysoké prázdné obdélné výklenky. Kaple vrcholí trojúhelníkovým štítem se sedlovou taškovou stříškou, v jejímž vrcholu je vztyčen železný křížek.

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.

Výklenková kaple, vložená do čela hřbitovní zdi u silnice nedaleko vstupní brány na hřbitov a do kostela sv. Brikcí. Datována do roku 1851. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti na kamenné podestě s podstavcem. Výklenek uzavřen nízkou ozdobnou kovanou mříží.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.