Turistické cíle v okolí obce Javorník

Věž Kalamajka ze dřeva, kovu a betonu z r. 2021 o výšce téměř 26 m je přístupná po 127 schodech po předchozím zapůjčení klíče na některém ze šesti obecních úřadů v okolních obcích, prakticky po telefonické dohodě. Nejkratší výstup je z obce Javorník nedaleko Trhového Štěpánova.

Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.

Kruhová barokní kaple s lucernou u rybníka. Postavena kolem roku 1880.

Historicky mladá kaple postavená v dobovém stylu dle inspirace z obrázkového kalendáře. Vnitřní interiér obsahuje některé prvky kostela ze zatopených Dolních Kralovic, ve věžičce se pak nachází elektricky ovládaný zvon, oznamující poledne a klekání.

Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.

Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.

Skromná, neokázalá stavba s jednoduchou zvonicí, na východní straně půlkruhově uzavřená. Zvonice na západní straně kaple je podepřená dvěma sloupy a částečně vestavěná do kaple. Zasvěcena sv. Petru a Pavlu roku 1902.

Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku.

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.