Turistické cíle v okolí obce Zálezly

Socha ve východním cípu trojúhelníkového náměstí pochází z roku 1794. Zobrazuje světce v typickém postoji. Obklopuje ji nízká čtvercová balustráda s rokokovými vázami na nárožních pilířích. Sokl sochy vykazuje rysy nastupujícího klasicismu. Nedávno byla obnovena v rámci celkové opravy náměstí.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Vyznačena je až na mapě stabilního katastru z roku 1837. Světec je znázorněn tradičně v kněžském rouchu, s biretem a kovovou svatozáří s pěti hvězdami. U nohou má sošku andílka. Památkově chráněna od roku 1958.

Renesanční Stará radnice s unikátními malbami fasády průčelí od Jana Březnického. Vystavěna v l. 1570–71. Po požáru v r. 1843 stavba opravena a v r. 1872 rozšířena. V l. 1909–10 a r. 1976 obnovena cenná malba fasády. Sídlo MěÚ Prachatice.

Jeden z mála domů na vimperském náměstí, který si zachoval původní vzhled z doby před velkým požárem města v roce 1904. Budovu r. 1727 koupilo město a přestavělo ji na radnici, potřebám městské samosprávy slouží doposud. Pod domem gotické sklepy, s malou expozicí o vimperské větvi Zlaté stezky.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Pozůstatky gotické tvrze založené pravděpodobně ve 14. století, kdy se po vsi píše Lipolt z Tourového. Tvrz pozbyla svou sídlení funkci nejspíše po prodeji části vsi Janem Želízkem z Tourova pánům z Rožmberka kolem poloviny 16. století. Dnes se ruiny tvrze nacházejí na soukromém pozemku.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.