Turistické cíle v okolí obce Nicov

Nachází se z obce Javorník směrem na Zuklín. Menhir je pozůstatek megalitického systému vrchu Javorník. Má léčebné účinky.

Právováreční měšťané zřídili svůj pivovar roku 1641 z původní radnice. Prošel řadou přestaveb, pivo se zde vařilo do roku 1946. Dnes restaurace a sídlo několika firem.

První kamenné opevnění Sušice vzniklo v r. 1322. Druhý pás hradeb byl přistavěn za Vladislava Jagellonského. Dochovány části hradebních zdí, bašta vnější hradby a fortna.

Pozdně gotické opevnění Vimperka navázalo roku 1479 po povýšení na město na hradní areál. Obklopilo městečko zdí se čtyřmi branami a řadou okrouhlých bašt. Od třicetileté války ztrácelo na významu, v 19. stol. zčásti demolováno.

Nárožní patrový klasicistní městský dům se středověkým jádrem a s klasicistní fasádou s balustrádou a vázami. Významný objekt náměstí Svobody, tvořící velmi vhodný protějšek Rozacínovskému domu - č. p. 48, též se středověkým jádrem a přestavěným renesančně (viz samostatné heslo). Památkově chráněný.

Patrový městský dům v západní polovině jižní fronty náměstí Svobody gotického původu, přestavěný renesančně; s dvojicí volutových štítů a s fasádou s novodobým sgrafitem - inspirované původním renesančním. Zachovány hřebínkové klenby v přízemí. Přestavován po r. 1837 a upravován v r. 1921.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.