Turistické cíle v okolí obce Velká

Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Železniční trať uvedena do provozu 21. 11. 1889. Viadukt neomítnutý. Zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Koruna široká 60 cm a vysoká 33 cm. Viadukt dlouhý 140,15 m, široký 4,85 m, délka přemostění 121,80 m a výška 20,65 m. Výška nad Milevským potokem 23 metrů.

Desetiobloukový kamenný viadukt postaven z velkých lomových kamenů. Říčka Smutná protéká pod třetí klenbou a pod druhým obloukem vede polní cesta. Viadukt je dlouhý 147,80 m, široký 4,78 m, délka 137,55 m, výška 20,88 m. Opravován v roce 2003.