Turistické cíle v okolí obce Velká

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.

Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.