Turistické cíle v okolí obce Květuš

V jádru románský kostel z počátku 13. století. Počátkem 14. století raně goticky přestavěn presbytář a v l. 1380-1385 kostel zásadně goticky přestavěn. Barokně upraven r. 1718 a ve druhé polovině 19. století prošel částečnou regotizací. Ve věži jsou dřevěné konstrukce z přelomu 14. a 15. století.

Pozdně románský kostel, snad z doby okolo roku 1240, připomínán r. 1350. Zachoval se románská portál a věž se sdruženými okny, barokně nastavěná. V interiéru pseudogotický oltář s obrazy sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava od J. Scheiwla.

Gotický farní kostel poprvé připomínán roku 1350, barokně přestavěn v roce 1721. Věž přistavěna v roce 1778. Zařízení je převážně barokní a rokokové, jeho součástí je i obraz Legenda sv. Anežky z 18. století, dar Emy Destinové.

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Kostel sv. Šimona a Judy byl postaven v přechodném slohu ve 13. století. Jako farní je uváděn roku 1352. Upraven roku 1732, kdy byla přistavena věž. Zásadní přestavbou prošel v roce 1892, kdy byl upraven podle plánů F. Ohmanna a R. Krieghamera.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Z původně gotického kostela z poč. 13. st. zůstala po požáru v r. 1731 gotická křtitelnice a dva náhrobní kameny ze 16. st. Poté kostel získal barokní úpravu. Věž byla r. 1894 o jedno patro zvýšena, dostala bicí hodiny a nynější tvar střechy.

Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

Zřícenina tvrze poprvé uváděné v predikátu r. 1368. Získány před r. 1394 Jarohněvem Vejhákem z Křečovic, v držení jeho rodu do polov. 16. st. R. 1546 tvrz rozdělena na dvě poloviny. Po r. 1606 Kouty připojeny ke Smilkovu, tvrz opuštěna a zpustla.