Turistické cíle v okolí obce Sepekov

V jádru románský kostel z počátku 13. století. Počátkem 14. století raně goticky přestavěn presbytář a v l. 1380-1385 kostel zásadně goticky přestavěn. Barokně upraven r. 1718 a ve druhé polovině 19. století prošel částečnou regotizací. Ve věži jsou dřevěné konstrukce z přelomu 14. a 15. století.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Kostel sv. Ondřeje v Hlavatcích je raně gotického původu z přelomu 13. a 14. stol., zásadně přestavěn v letech 1818-1822, věžička přistavěna r. 1882. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Gotický farní kostel poprvé připomínán roku 1350, barokně přestavěn v roce 1721. Věž přistavěna v roce 1778. Zařízení je převážně barokní a rokokové, jeho součástí je i obraz Legenda sv. Anežky z 18. století, dar Emy Destinové.

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Rozhledna Kuníček je atypická ocelová telekomunikační věž s kamennou podezdívkou z lomového kamene. Rozhledna byla postavena v r. 2003. Projektovali Ing. Pavel Konopa a Ing.arch. Vladimír Charvát.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.