Turistické cíle v okolí obce Chřešťovice

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Zřícenina hradu. Vybudován v 2. pol. 13. stol. písecko-zvíkovskou stavební hutí pro Přemysla Otakara II. Poprvé zmiň. r. 1273, když zde král vydal listinu. Měl být stavbou reprezentačně prestižního charakteru. Po smrti krále r. 1278 ponechán osudu.

Přírodní památka - geologická lokalita vyskytujících se turmalínových shluků v pegmatitovém tělese pronikajícím křemenným syenitem. Nachází se za zdí u zadního traktu stavení čp. 28 ve vsi u silnice nedaleko kostela sv. Havla. Volně přístupná památka.

Pozdně barokní návesní kaple čtvercového půdorysu, se stanovou střechou.

Návesní kaple z přelomu 18. a 19. století, v roce 1916 její úprava či oprava (štukový rámeček nad vchodem). Obdélná síňová stavba zakončená štítem se zvoničkou a sedlovou střechou. Mimořádně působivá štuková výzdoba průčelí. Interiér s nevýznamným zařízením. Památkově chráněná od 22. 2. 2002.

Novobarokní kaple postavena na místě původní tvrze (zachovány terénní pozůstatky). Vystavěna r. 1933. Obdélná, s trojbokým uzávěrem a předsazenou hranolovou věží se zvonicí. Krytá sedlovou střechou, nad závěrem trojitě zvalbenou, ve styku hřebenů osazena dvojramenným křížkem. Památkově chráněná.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Barokní solnice z r. 1708 od italského stavitele Antonia de Alfieri. Svému účelu sloužila do r. 1830. Poté byla využita jako loděnice (majitel Vojtěch Lanna, později bratři Šílení). Na její fasádě se nalézají zajímavé nástěnné malby.

Synagoga z let 1914–19, od architektů Střílka a O. Tyla, unikátní kombinace pseudoempírových a kubistických prvků. Židovské bohoslužby do II. světové války, za války sklad sušeného mléka a obalů, od r. 1950 modlitebna Církve československé husitské.

Lokalita považována za viereckschanze, keltskou čtyřúhelníkovou svatyni. Keltský původ není archeologicky prokázán. Opevněná čtvercová plocha má rozlohu 0,5 ha chráněna hlinitopísčitým valem s příkopem, až 3,5 m vysokým a dlouhým cca 68 m.