Turistické cíle v okolí obce Maletice

Návesní kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem, krytá sedlovou, v uzávěru polovalbovou taškovou střechou. V průčelí mohutný hrotitý portál vstupu. Na hřebeni střechy šestiboká zvonička s jehlancovou stříškou. Po pravé straně portálu vstupu kříž na kamenném podstavci. Pozůstatek zaniklé obce.

Návesní kaple ve stylu selského baroka z roku 1821. Zděná omítaná na čtvercovém půdorysu, s volutovým štítem s letopočtem, krytá taškovou sedlovou střechou, v závěru s polovalbou; na hřebeni střechy ve střední části vztyčena otevřená polygonální zvonička s cibulovou stříškou s makovicí a křížem.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem; ve vstupním průčelí hranolová věž se zvonicí a kuželovou střechou s makovicí a dvouramenným křížem. Jediný pozůstatek zaniklé vesnice.

Prosper Berchtold z Uherčic okolo r.1800 přestavěl tvrz na empírový zámek. Uprostřed východního průčelí je plochý rizalit se sloupkovým portikem a nad ním trojúhelníkový štít. U zámku malý park. Ve druhé pol. 20.stol. v něm byly vojenské sklady.

Pomník v podobě kříže označuje místo bitvy u Záblatí, svedené dne 10.6.1619 mezi stavovskou (rebelskou) armádou, vedenou Petrem Arnoštem z Mansfeldu a habsburskou armádou, vedenou Karlem Bonaventurou Buquoyem.

Památník věnovaný českému mysliteli 15. století zřídila obec Chelčice v někdejší sýpce proti vchodu do kostelního areálu roku 2010. Původní objekt zřejmě z 18. století byl přitom důkladně obnoven a vybaven pozoruhodně architektonicky ztvárněnou exposicí.

Vysoký pamětní kříž na prostranství před zahradou fary, u cesty vedoucí kolem ní ke kostelu sv. Petra a Pavla. Na kamenném čtvercovém soklu, na němž je umístěn kamenný profilovaný podstavec s vysokým železným křížem s korpusem Ježíše Krista a soškou Panny Marie u jeho paty. Datován do roku 1853.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Zámek byl přestavěn z nevelkého, staršího hradu po roce 1551 Ondřejem Ungnadem ze Suneku v renesančním slohu. V letech 1711- 1948 patřil zámek Schwarzenbergům. Po zestátnění zde byla škola, později byla budova využívána k rekreaci.