Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Dubeč

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Jižní pól leží na hranici pražské Zbraslavi a středočeské Zvole na pravém břehu Vltavy.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Pozůstatky kamenného mostu, který nahradil starší dřevěný most (zmiň. r. 935, zničen povodní cca r. 1157). Byl postaven kolem r. 1167. Most chránily dvě věže (románská Malostranská byla starší než most). R. 1342 se při odchodu ledů ze dvou třetin zřítil a musel být nahrazen novým Karlovým mostem.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Novodobý kamenný kruh byl vytavěn v létě r. 2007. Autory jsou Jan Tajboš a slovincký sochař Marko Pogačnik. V centrálním místě kruhu je kosmogram odlitý do mosazi, jehož autorkou je ak. mal. Jiřina Lockerová. Kamenný kruh vykazuje rovněž léčebné účinky.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.