Turistické cíle v okolí obce Údraž

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Historická kovárna u č. p. 57 na břehu Velkého borovanského rybníka patrně z 1. poloviny 19. století byla r. 2011 prohlášena za kulturní památku. Její podloubí je volně přístupné veřejnosti.

Kříž stojí na místě nejstaršího, dnes beze stopy zaniklého, týnského kostela, zasvěceného sv. Kateřině. Vztyčen byl za epidemie cholery v roce 1850. Litinový kříž městu věnoval budějovický loďmistr Vojtěch Lanna.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Železný kříž s mramorovým podstavcem na opukovém kvádru z r. 1824 vytvořen jako poděkování za záchranu života budoucího významného českého průmyslníka Vojtěcha Lanny po ztroskotání lodi na jezu v Horním Lipovsku. Na současné místo přenesen 1852.

Původně goticko-renesanční dům na význačném místě týnského náměstí. V roce 1795 v něm byla zřízena lékárna. Označení U Zlatého orla od 19. století. Lékárna v domě fungovala do 60. let 20. století.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště z pozdní doby halštatské a raného středověku. První hradiště vyrostlo v 6. století před Kristem, konečnou podobu mu dali nejspíše Slované v 9., možná i v 8. století našeho letopočtu. Terénní náznaky (systém valů). Volně přístupné. Cesta k hradišti neznačena.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Zbytky opevnění, které bylo postaveno ve 13. století, zvyšováno a zpevňováno bylo až do 17. století. Ze 3 bran a 4 branek se žádní nedochovala. Zachovány bašty a fragmenty hradební zdi, v r. 2006 rekonstruován parkán v místech bývalé Putimské brány.

Původní opevnění z roku 1323 nahradila za vlády Jiřího z Poděbrad nová hradba na severním okraji města, rozčleněná pětibokými baštami. Uprostřed se nacházela brána se dvěma věžemi, zbořená v 19. století. Hradba většinou ukrytá mezi domky.

Vodňany byly založeny za vlády Přemysla Otakara II. Město bylo zřejmě opevněno od počátku, zachovalé části hradeb však pocházejí až z doby po povýšení na královské město kolem roku 1400. Okruh se dvěma až třemi pásy hradeb se zachoval i s řadou hranolových bašt, zanikly všechny čtyři brány.

Muzeum historických vozidel, stará zemědělská technika a selská jizba od roku 2000. 3200 metrů čtverečních výstavní plochy v tříposchoďové historické budově, venkovním přístřešku a dalších dvou halách vč. přilehlého pozemku. Přístupné v návštěvních hodinách nebo po domluvě. V soukromém majetku.