Turistické cíle v okolí obce Lhotice

nebo vyberte

Lhotice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 190 záznamů, 7 / 16 stran, vyhledáno za 0.41 sec
 kostel Nanebevzeti Panny Marie
Vojslavice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Raně středověký kostel je uváděn v souvislosti s nedalekou tvrzí. Roku 1680 vyhořel a byl obnoven, v letech 1721–23 byl upraven J. Santinim.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Křivsoudov
Původně opevněný gotický kostel z konce 13. století. Několikrát přestavován a upravován – dochovaly se renesanční části, převládá barokní úprava. Ve věži zvony z poloviny 16. stol.
 kostel Narození Panny Marie
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Zachotín
Původně gotický kostel byl radikálně barokně přestavěn roku 1718 pražským arcibiskupem hrabětem Ferdinandem z Kuenburgu. Jednolodní orientovaný kostel s polygonálním závěrem má před západním průčelím s bohatým barokním štítem předsíň se neobvyklou stanovou střechou. Památkově chráněný od roku 1958.
 kostel Narození sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Původně gotický kostel, ze kterého se dochovala loď, presbytář a mohutná hranolová věž, v 16. stol. důkladně obnoven a v pol. 18. stol. barokně upraven.
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hořepník
Pozdně románský kostel snad již z druhé čtvrtiny 13. století. Zdejší farnost je uváděna v polovině 14. století, první písemná zmínka o kostele je až z roku 1384. Současnou podobu získal při přestavbě v roce 1672. V roce 1891 byla zvýšena a novorománsky upravena věže. Od roku 1958 kulturní památka.
 kostel Nejsvětější Trojice
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ledeč nad Sázavou
Renesanční kostel Nejsvětější Trojice postaven v roce 1585. Zajímavostí je válcová věž, která není umístěna centrálně, ale na severozápadním nároží. Na okolním hřbitově se pohřbívalo do 70. let 20. století, dnes se tu nachází řada umělecky hodnotných hrobek.
 kostel Proměnění Páně
544.0 m. n.m.
Onšov
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Kostel Proměnění Páně na kopci Hůrka vznikl údajně na místě dřevěného kostelíka z 10.stol. V polovině 13. stol. byl rozšířen. Vypálen byl za husitských válek, obnoven v r.1693, zrušen v r.1785 a zbořen v r.1818.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křešín
Jednolodní novogotický kostel z let 1875-1876 stojí na místě staršího kostela, připomínaného již v polovině 14 století. Presbytář je obdélný, je zaklenuty křížovou klenbou. Věž je ukončena čtyřbokou jehlancovou střechou. Vstupní portál je gotizující, zdobený tympanonem s reliéfem Krista.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hněvkovice
Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.
 kostel sv. Jakuba
Čechtice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj
Původně gotický kostel z doby před r. 1315, přestavěn barokně v 17. stol. Jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií. Vybavení kostela je barokní a mladší. Nedaleko kostela stojí zděná patrová zvonice.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jiřice
Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.