Turistické cíle v okolí obce Lhotice

nebo vyberte

Lhotice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 199 záznamů, 8 / 17 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hněvkovice
Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.
 kostel sv. Jakuba
Čechtice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj
Původně gotický kostel z doby před r. 1315, přestavěn barokně v 17. stol. Jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií. Vybavení kostela je barokní a mladší. Nedaleko kostela stojí zděná patrová zvonice.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jiřice
Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.
 kostel sv. Jana Křtitele
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Starý Pelhřimov
Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.
 kostel sv. Jana Křtitele
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mladé Bříště
Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.
 kostel sv. Jana Křtitele
601.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kaliště
Kostel sv. Jana Křtitele v Kalištích ve slohu doznívajícího venkovského baroka pochází z r. 1812. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
463.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Senožaty
Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého v Senožatech je gotického původu ze 14. stol., přestavěn barokně r. 1727 a po požárech upraven empírově r. 1818. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého postaven z r. 1869 podle projektu stavitele Jana Martina. Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1878. Na hřbitově z r. 1785 zajímavé empírové a romantické náhrobky.
 kostel sv. Jiří
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lhotice
Barokní jednolodní kostel z l. 1707–8 na místě staršího kostela, pravděpodobně ze 14. stol. Uvnitř barokní vybavení z doby vzniku kostela. V kostele starší náhrobníky ze 16.–17. stol.
 kostel sv. Jiří
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Řečice
Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.
 kostel sv. Maří Magdalény
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Původně ranně gotický opevněný kostel, vystavěný před rokem 1283 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Dnešní podoba je z roku 1734, kdy byl obnoven po požáru z roku 1732.