Turistické cíle v okolí obce Senožaty

Pomník „Sklo a kámen“ se od r. 1992 nacházel v parčíku na náměstí Trčků z Lípy před radnicí jako symbol sklářské a kamenické historie města Světlá nad Sázavou. Autorem tohoto uměleckého díla byl akademický sochař Roman Podrázský. Pomník byl však v letech 2021-2023 odstraněn.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.

Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.

Socha Panny Marie stojí v centru náměstí městečka Čechtice. Socha neznámého autora zde byla postavena na samém konci 19. století, v roce 1900.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.

Barokní socha světce od neznámého autora je z roku 1752. Postava světce je přibližně v životní velikosti a Jan Nepomucký je znázorněn v tradičním pojetí. Socha i hranolový podstavec jsou vytvořeny z tmavě červeného pískovce.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Socha sv. Václava z červeného pískovce na náměstí v městečku Čechtice je umělecky propracovanou prací neznámého autora z poloviny 18. století. Socha stojí na soklu z roku 1902.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.