Turistické cíle v okolí obce Mladé Bříště

Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.

Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.

Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.

Poutní místo se studánkou a kaplí Nejsvětější Trojice pod vrchem Šafranice je od 18. stol. vyhledáváno pro údajné léčivé účinky zdejší vody. Kamenná kaple nahradila r. 1868 původní dřevěnou. Dvakrát ročně se zde koná pouť.

Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.

Křížový kámen v osadě Na Bahnech má z čelní strany nezvykle složitou, špatně dochovanou rytinu. Znázorňuje latinský kříž na trojstupňovém podstavci, dolní dva stupně jsou obdélné, nejvyšší zaoblený. Na prostředním stupni asi býval nápis – snad iniciály a datace. Neuvádí jej žádné dostupné zdroje.

Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.