Turistické cíle v okolí obce Vlásenice

Hodnotná barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle datace na soklu v roce 1693. Stojí na vysokém hranolovém soklu, zdobeném rytými rámy, nápisy s chronogramem a datací. Mají oblý dřík, který je nepatrně vypuklý do soudkovitého tvaru, hranolovou kapličku s nikou. Památkově chráněna od roku 1958.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Boží muka jsou památkově chráněna.

Žulová barokní boží muka z roku 1729 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Hranolový dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice, zakončená projmutým jehlancem a kamenu koulí. Památkově chráněna od roku 1958.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

Na místě současných barokních budov stával po roce 1400 gotický dvorec, chráněný městskými hradbami. Po požáru v roce 1766 byla středověká stavba nahrazena barokní. Průčelí pochází z konce 18. století. Ze středověké stavby se zachovaly stavební detaily, jako jsou portálky a kamenná ostění oken.

Evropsky významná kubistická stavba podle projektu architekta Pavla Janáka. Vystavěna v letech 1912–1913 stavitelem Karlem Postráneckým pro Jana Drechsela, tehdejšího pelhřimovského okresního hejtmana a císařského radu. Dnes firemní sídlo.

Klasicistní budova s mansardovou střechou byla postavena kolem r. 1800. První zmínky o farnosti v Častrově jsou z r. 1350, kdy zde nechal Dobeš z Bechyně postavit kostel sv. Mikuláše a zřídit při něm farnost. Farnost byla později zrušena a obnovena r. 1761 (od tohoto roku jsou zde vedeny matriky).