Turistické cíle v okolí obce Strměchy

nebo vyberte

Strměchy

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 234 záznamů, 9 / 20 stran, vyhledáno za 0.41 sec
 kaplička sv. Václava
Chvojnov
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Barokní kaplička z 18. století, s moderním reliéfem.
 kašna
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Batelov
Památkově chráněná kamenná barokní kašna z roku 1726. Na žulovém dříku uprostřed čtvercové nádrže je nápis „1846 1726 OBNOWENA GE ZA CASV PA MATEGE HASSKA PRIMASA BATELOWSKIHO A STARSSICH OBCE TOMASSE MASSKA ANTONINA PROCHASKI“. Kašna je chráněná od roku 1958.
 kašna se sochou sv. Jakuba Většího
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.
 klášter benediktinů/premonstrátů s kostelem Narození Panny Marie
406.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
 Klepáček
610.0 m. n.m.
Formanův mlýn, U Váňů
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Opatov
Mlýn Klepáček je doložen po třicetileté válce. Mlynář Řehoř Forman uváděný r. 1651 je první z rodu mlynářů Formanů. R. 1888 mlýn získávají Váňovi, poslední zdejší mlynářský rod. Provoz byl ukončen po druhé světové válce, mlýn sloužil do 70. let k bydlení a poté k rekreaci potomků mlynářského rodu.
 Kočičí hrádek
440.0 m. n.m.
Starý zámek, Košetice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
 kolomazný kámen
600.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.
 Košetice - nový zámek
520.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
 Košetice - starý zámek
520.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
 kostel Božího Těla
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Červená Řečice
Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.
 kostel Božího Těla
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.
 kostel Jména Panny Marie (dříve sv. Mikuláše)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyskytná
Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.