Turistické cíle v okolí obce Budeč

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Bývalá telčská synagoga vznikla roku 1904 podle projektu Karla Wagnera z Jihlavy mezi židovským obecním domem (čp. 41/I), a šíjovým příkopem opevnění. Používána do roku 1939, po II. světové válce jesle, policejní stanice, dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.

Městská památková reservace Telč chrání od roku 1950 areál hrazeného města a zámku, roku 1992 zahrnutý do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Od roku 1995 ji rozšířila památková zóna Starého Města jihovýchodně od centra.

Telčský dům byl postaven zřejmě ve 13. stol. Vyhořel r. 1386, opraven r. 1388. Měl řadu majitelů (obchodníci, konšelé, řezník aj.). Po r. 1945 zde byl sklad a drogerie. R. 1995 dům koupila sochařka Anna Hanzlová, která v něm po rekonstrukci otevřela r. 2006 expozici Historie a legendy Telče a okolí.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu Ecce Homo aneb Pilát představuje Pána Ježíše lidu. Kaple není památkově chráněná.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.