Turistické cíle v okolí obce Budeč

nebo vyberte

Budeč

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 221 záznamů, 12 / 19 stran, vyhledáno za 0.7 sec
 Lesonice
520.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Lesonice
Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.
 Litohoř
472.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Litohoř
Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.
 Mařenka
711.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Štěměchy
Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.
 mariánský sloup
484.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dačice
Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.
 mariánský sloup
525.0 m. n.m.
Telč
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.
 Maškův mlýn
510.0 m. n.m.
mlýn - vodní, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Krasonice
Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.
 městské opevnění
519.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Telč
Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.
 městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.
 městský špitál sv. Ducha
520.0 m. n.m.
dům krejčího Honze Nexe
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Telč
Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.
 mlýn Kotnov
520.0 m. n.m.
Procházkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Klasicistní vodní mlýn z konce 18. století, původně se třemi mlýnskými koly, dochovaly se však pouze tři prostupy po hřídeli vodního kola. Na obytné budově je letopočet 1797, areál doplňují hospodářské budovy. Poslední mlynářka Aloise Korandová je zde uváděna r. 1930. Památkově chráněn od r. 1958.
 mlýn Na Baště
510.0 m. n.m.
Noháčkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Telč
Panský mlýn na Telčském potoce pod hrází Štěpnického rybníka je připomínán již v roce 1535. Pravděpodobně jej tvořily dnešní č.p 102 a 171. Provoz byl zrušen před rokem 1888 (ve vodní knize ani pozdějších soupisech mlýnů se již neuvádí). Roku 1891 prošel úpravami, v roce 1909 vyhořela obytná část.
 Myslůvka
490.0 m. n.m.
Hradiště
tvrz, zřícenina, není známo, Vysočina, Myslůvka
Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.