Turistické cíle v okolí obce Budíškovice

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Zaniklý zámek Nové Hobzí, jehož vznik je datován do 70. let 17. století, kdy nově vzniklou ves vlastnil Antonín Josef ze Scheidenau. Zámek neměl dlouhého trvání a zcela zanikl již po roce 1843 za Alfonse markraběte Pallaviciniho.

Reliéfní pozůstatky hradu, na jehož existenci lze podle nálezů usuzovat již před polovinou 13. stol. První písemná zmínka o obci je ale až z r. 1351, to se jmenovala Nová Ves. Sídlo existovalo ještě v polovině 16. stol., kdy zemřel Jan Házl jako poslední z rodu Házlů, jenž obec i s hrádkem vlastnil.

Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.

Orlovna v Telči je víceúčelová patrová budova postavená v letech 1928–1929 podle návrhu Jaroslava Tesaře. Původní katolický spolkový dům s tělocvičnou, divadelním sálem a knihovnou byl v padesátých letech znárodněn a využíván jako sklad a kino. Po navrácení jednotě Orel prošel objekt rekonstrukcí.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Měšťanský dům spojovaný se jmémem Řehoře Österreichera je goticko-renesanční nárožní objekt s barokními úpravami. Dominantou domu je válcový arkýř na konzolách a velký vnitřní mázhaus. Průčelí je pokryto cenným figurálním a psaníčkovým sgrafitem z 16. století s náboženskými a alegorickými motivy.

Kamenná stéla zakončená v horní části obloukem je zdobena reliéfem kříže, pod kterým je dnes téměř nečitelný sedmiřádkový nápis. Kámen připomíná tragickou smrt Pavla Kapouna, syna sedláka Václava Kapouna z Třeště, 11. června 1815 pod převráceným vozem. Pamětní kámen je památkově chráněný od r. 1958.

Pravidelná terénně modelovaná lokalita pravděpodobě středověkého původu, která mohla být předchůdcem dnešní vsi Panenská, a jejíž přibližná doba vzniku není zatím známa.

Památkově chráněná barokní panská sýpka v Telči pochází ze 17. století. Jedná se o volně stojící dvoupatrovou budovu na obdélném půdorysu se zvalbenou střechou. Mohutný objekt tvoří dominantu bývalého panského hospodářského dvora, nese ale stopy nedostatečné údržby a nešetrných úprav ve 20. století.

Panský dům čp. 93 v Slavatovské ulici nechal v roce 1803 vybudovat hrabě Leopold František Podstatzky-Lichtenstein jako zázemí zámeckého zahradnictví. Jde o patrovou klasicistní stavbu s mansardovou střechou, jejíž fasádu zdobí štuková rustika, zdvojené pilastry a osový tympanon s volským okem.