Turistické cíle v okolí obce Blažejov

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Zaniklá vesnice Nové Mlýny-Neumühl, jejíž historie sahá až do období německé kolonizace v 12-13. století. Zanikla se vznikem železné opony v 50. letech 20. století. Místo opět zpřístupněno po r. 1989.

Ochranná zeď z r.1897 postavená z lomeného kamene, 4 m vysoká a 521 m dlouhá. Chránila vlaky před šrapnely létající z nedaleké c.a k. vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů v lese před zdí.

Tvrz původem snad již ze 14. stol., doložena r. 1611, ve 2. polovině 17. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1787 jej Osteinové prodali Náboženské matici, která zámek přestavěla na kostel sv. Václava a faru.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dnes v soukromém vlastnictví.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Patrová tvrz se střílnami stojí na mírné ostrožně nad bývalým rybníkem, nejsou o ní písemné zprávy. Byla v majetku vladyckého rodu Koňasů z Vydří někdy od poloviny 16. století.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.

Na místě staršího dřevěného opevnění postavený kamenný románský hrad (kol. r. 1200), chránící zřejmě tuto část Vitorazska proti Čechám. Dochován jednolodní kostel sv.Jana Křtitele s apsidou, příkopy, valy a zbytky zdiva odhalené archeologicky.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.

Kamenný klenutý můstek, tzv. "Římský most", vede přes potok Řečičku u Malíkovského rybníka. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR.