Turistické cíle v okolí obce Deštná

Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Jeden z nejstarších hradů hradeckých Vítkovců z první poloviny 13. století. Poprvé zmiňován roku 1267 při věnování řádu německých rytířů, v 1. polovině 15. století již pustý. Valem a příkopem chráněné trojúhelné jádro se zbytky hradby a paláce obsahující tzv. klasové zdivo.

Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.

Výklenková kaple stojící u silnice mezi obcí Turovec a Měšicemi a Kozím, cca 1,6 km od Turovce. Kdy byla postavena ani její zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném půdorysu na vysokém soklu; v průčelí s mírně odsazeným půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá je stanovou střechou s taškami.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.

Židovský hřbitov stojí na jižním okraji města, na návrší nad řekou Nežárkou. Byl založen možná na počátku 15. století a v minulosti jej několikrát rozšiřovali. Stojí zde krásné barokní náhrobky.

Židovské osídlení v Kamenici nad Lipou je datováno již před r. 1603. Hřbitov na vrchu Antonka byl založen v r. 1803. Po válce pustl, ale v r. 1991-1993 byl opraven, od té doby je udržován.