Turistické cíle v okolí obce Děbolín

Klasicistní objekt bývalé tiskárny A. Landfrase na Balbínově náměstí proti vstupu do jindřichohradeckého muzea.

Reliéf tvrze z poloviny 14. století, zbudované patrně na ochranu obchodní stezky od Jindřichova Hradce směrem do Českých Budějovic.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Velmi dobře dochované tvrziště o průměru cca 20 metrů jednoduché podoby na jihozápadním konci obce, patrně ze 14. století.

Pohřebiště v trati „V Lazu“ je příkladem středně velkého slovanského pohřebního areálu tvořeného celkem 25 mohylami z 8.-9. století. Mohylník je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Unikátní klenutý kamenný můstek se zděnou kapličkou. Svými rozměry se můstek blíží propustku. Při cestě k Hornímu Žďáru stojí barokní výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1762. Od r. 1958 patří můstek s kapličkou mezi chráněné památky ČR.

Jihočeská soukromá zoologická zahrada v Horní Pěně v okrese Jindřichův Hradec. Na rozloze cca 10 ha s více jak 200 druhy zvířat. Veřejnosti přístupná od roku 2014.

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Ochranná zeď z r.1897 postavená z lomeného kamene, 4 m vysoká a 521 m dlouhá. Chránila vlaky před šrapnely létající z nedaleké c.a k. vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů v lese před zdí.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Památník umístěný od r. 1901 v parčíku na místě bývalé tvrze připomíná zdejšího rodáka Tomáše Štítného ze Štítného, významného šiřitele náboženských, filozofických a estetických myšlenek a předchůdce Jana Husa. Památník je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.