Turistické cíle v okolí obce Rožmitál na Šumavě

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Novodobá umělá zřícenina malého hrádku vznikla v období kolem roku 2020 a kopíruje ruiny středověkých hradů. Je postavena z kamenů, které nejsou spojovány maltou, nýbrž skládány na sucho. Představují základy hradního paláce, bašty a věže.

Přírodní rezervace se rozkládá na jihovýchodním úbočí hory Luč (933 m n. m.) a západním svahu hřebene Čertovy stěny. Turisticky přístupná je pouze vyhlídka na Čertovu stěnu u silnice Vyšší Brod-Horní Planá a červené značky Vyšší Brod-Přední Výtoň.

Čertovo kopyto, vysoký skalní útvar, který dokonale připomíná kopyto. Málo známá, ale zajímavá hříčka přírody u Lipna.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Zachovalý Dobrkovický (též Hamerský mlýn) je reprezentant renesančních mlýnů nedaleko Českého Krumlova postavený na říčce Polečnici.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Farnost je v Malontech uváděna poprvé roku 1364, roku 1541 je zapsána v zemských deskách. Fara byla barokně přestavěna v letech 1709–1710, v letech 1894–1898 byla renovována. Památkově chráněný areál zahrnuje obytnou budovu a hospodářské budovy, většinou z 19. století. Fara je havarijním stavu

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Jednopatrová budova, částečně podsklepená; spolu s příčným křídlem spojujícím faru s kaplí sv. Jana Nepomuckého, ve tvaru písmene L. Postavena spolu s kostelem mezi léty 1263 a 1340. Dochované gotické sklepy, barokní detaily interiérů a pavlače při dvorní straně. Na jižním průčelí zbytky fresek.