Turistické cíle v okolí obce Pohorská Ves

Výklenková kaple přiléhající k západní stěně domu čp. 109 nedaleko hradu. Postavena pravděpodobně v první třetině 19. století. Zděná stavba obdélného půdorysu s pravoúhlou nikou v průčelí, s volutovým štítem a krytá sedlovou taškovou střechou. V nice socha sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.

Zajímavá a architektonicky propracovaná barokní výklenková kaple z doby kolem r. 1800. Hranolová s výrazným soklem a prostorným výklenkem (nikou), zdobeným nárožními pilastry a uzavřená sedlovou střechou do čelního eliptického štítu. Interiér niky je zaklenut křížovou klenbou. Památkově chráněná.

Výklenková kaple na obdélném půdorysu, s otevřeným výklenkem bez dveří. Vznikla pravděpodobně na počátku 19. století, zakreslena je na mapě Stabilního katastru z roku 1826. Opravena byla péčí Lesů ČR v roce 2016.

Pozdně renesanční výklenková kaple ve svahu pod silnicí nad studánkou sv. Anny. Předpokládaná doba vzniku podle slohu mezi lety 1580-1620. Zajímavě řešená zděná omítaná hranolová kaple s výklenky (nikami) na všech stranách.

Výklenková kaple v centru městyse z roku 1815. Stavba mírně obdélného půdorysu, stojící na vyzděném náspu z kamenů. Vstupní půlkruhově zakončená nika se štukovými lizénami s rokaji. Uvnitř socha sv. Jana Nepomuckého v typickém ztvárnění. Krytá taškovou valbovou střechou. Památkově chráněná.

Žulová výklenková kaplička, v tomto regionu poměrně běžný typ památky na přechodu mezi výklenkovou kapličkou a božími muky. Jde o kvalitní kamenickou práci, dle nezřetelné datace na podstavci snad z 19. století. Zdobená je reliéfy s rostlinnými motivy. Kaplička není památkově chráněná.

Žulová kaplička je příkladem v tomto regionu poměrně běžného typu památky, která typově tvoří přechod mezi výklenkovou kapličkou a božími muky. Jde o poměrně kvalitní kamenickou práci, snad z 19. století. Hluboká obdélná nika je ukončená obloukem a jsou v ní novodobé sošky. Není památkově chráněná.

Vodní mlýn je písemnými prameny doložen k r. 1390. Několikrát vyhořel, např. v letech 1553 a 1850. Pila doložena k r. 1858. Přestavěn z českého složení na umělecké v r. 1893. Komplikovaný areál s dlouhým historickým vývojem. Součástí mlýna rekonstruovaná elektrárna. Nyní muzeum, pivovar a penzion.

Jedna z 8 vodních nádrží tzv. klauzur zřízených na konci 18. stol. jako zdroj vody v případě sucha. Postavena v l. 1789-96, Rozloha 5 ha. Na hrázi altán a litinový kříž. Poškozena povodní v srpnu 2002, obnovena v r. 2005.

Lovecký zámeček Žofín (něm. Sophienschloss) vystavěn r. 1852 Jiřím Janem Buquoyem a pojmenován po jeho manželce Žofii Oettingen-Wallersteinové. Následně docházelo k postupné výstavbě jeho hospodářského zázemí, základů dnešní osady. Zámeček zničený působením pohraničníků zbořen r. 1980.

Přírodní rezervace Žofínský prales je společně s pralesem Hojná Voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě. Založil ji r. 1838 hrabě Jiří František August Buquoy. Od r. 1991 je prales při rakouské hranici oplocen a nepřístupný veřejnosti.

Pozdně gotická tvrz. Na poč. 17. st. renesančně přestavěna a opevněna. Prostá čtyřkřídlá jednopatrová budova s pavlačemi. Na fasádách zbytky renesančních sgrafit. Ojedinělý areál doplňuje přehledná expozice malovaného nábytku v tvrzi.