Turistické cíle v okolí obce Pohorská Ves

Kamenná kašna čtvercového půdorysu z roku 1904 je třetí nejstarší ze souboru čtyř kašen v Rychnově. Je tvořena pouze nádrží z kamenných bloků a oproti dvěma starším kašnám ji nelemují žádné kamenné schody. Kašna není v současnosti památkově chráněná, památkovou ochranu měla mezi lety 1958–1987.

Kamenná kašna čtvercového půdorysu na náměstí obce. V jejím středu je čtyřboký pilíř, nesoucí širokou hlavici s novodobou plastikou ryb. V jejím parapetu osazen kámen s datací 1819. Není kulturní památkou.

Konvent servitů v Nových Hradech založený Ferdinandem Buquoyem v roce 1677 při kostele sv. Petra a Pavla. V 50. – 80. letech 20. století kasárna pohraniční stráže. R. 1991 vrácen řádu servitů, po smrti posledního řeholníka r. 2005 klášter převzalo společenství papežského práva Rodina Panny Marie.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Jediným pozůstalým historickým objektem městečka Cetviny je kostel, vzniklý před pol. 14. století. Stavba, rozšířená o trojlodí ve II. pol. 15. století a barokně upravená v letech 1735–6 přečkala zánik městečka po zřízení hraničního pásma roku 1956.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.

Novogotický jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s věží s hlavním vstupem do kostela. Byl postaven v letech 1903-1906. Reprezentuje sakrální architekturu jihočeského venkova na počátku 20. století. Památkově chráněný.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Původně kaple z 15. století. Přestavěna na barokní kostel mezi léty 1749-1757; v r. 1771 povýšen na farní. Pozoruhodná vnitřní pozdně barokní vnitřní výzdoba s díly malíře Josefa Kesslera, varhany od Franze Capeka, křížová cesta od Jakoba Preitschopfa. Vedle kostela je barokní fara z 18. století.