Turistické cíle v okolí obce Tichá

Kamenná kašna čtvercového půdorysu z roku 1862 patří do souboru čtyř kašen na náměstí. Stojí na místě dřevěné kašny zachycené na mapě stabilního katastru z roku 1826. Kašna je tvořena nádrží a středovým sloupem. Není památkově chráněná, památkovou ochranu měla mezi lety 1958 – 1987.

Čtvercová kašna z r, 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší ze souboru tří benešovských žulových kašen. Má čtvercový půdorys, velikostí je prostřední z benešovských kašen. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Čtvercová kašna z roku 1871 na východním okraji náměstí je nejstarší, dle velikosti prostřední, ze souboru žulových kašen na benešovském náměstí. Má kamenné dno a středový dřík. Kašny byly napájeny jednotným spádovým vodním systémem, který zanikl a nebyl obnoven. Památkově chráněná je od roku 2001.

Nedatovaná kašna na návsi má kamennou nádrž se čtvercovým půdorysem. Tvoří vedle pomníku padlých dominantu návsi. Z nádrže vyrůstá středový sloup se čtyřmi chrliči v podobě želvích hlav. Sloup je omítnutý, pravděpodobně zděný, chrliče jsou opraveny s využitím betonu. Kašna není památkově chráněná.

Kamenná kašna z roku 1903 je druhou nejstarší ze souboru čtyř kašen na náměstí v Rychnově. Je na místě dřevěné kašny zachycené na mapě stabilního katastru z roku 1826. Tvoří ji pouze nádrž z kamenných bloků. V současnosti již není památkově chráněná, památkovou ochranu měla mezi lety 1958–1987.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Jediným pozůstalým historickým objektem městečka Cetviny je kostel, vzniklý před pol. 14. století. Stavba, rozšířená o trojlodí ve II. pol. 15. století a barokně upravená v letech 1735–6 přečkala zánik městečka po zřízení hraničního pásma roku 1956.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.