Turistické cíle v okolí obce Rychnov nad Malší

Přechod Vltavy pod rožmberským hradem (původně Nižší Brod) zajišťoval nejméně od 14. století dřevěný most. Postupně získal kamenné pilíře. V letech 1931–2 jej nahradil betonový most podle projektu Dr. Ing. Z. Proška, který slouží dopravě dodnes.

Silniční most přes Malši v lokalitě zv. U Houdků. Nejstarší betonový most na našem území. Na jednom příčníku letopočet výstavby či uvedení (?) do provozu - 1913; u paty mostního oblouku 2019 - datum opravy a rekonstrukce. Obloukový, se zavěšenou železobetonovou mostovkou, kolmý bez křídel.

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.

Vysoce hodnotné barokní sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu pochází z roku 1764. Autor není znám. Pouze baldachýn kryjící dílo byl doplněn při restaurování roku 2005. Sousoší je od roku 1958 památkově chráněno.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767 z mušlového vápence, doplněného v některých částech jemnozrnným pískovcem. Postava světce je polychromovaná, oproti obvyklé ikonografii je světec prostovlasý, socha postrádá obvyklou palmovou ratolest a biret. Památkově chráněná je od roku 1958.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Strážný opěrný bod blízko česko-rakouské hranice existoval před rokem 1360. Po spojení obou zemí ztratil vojenský význam, do konce II. světové války součást hospodářského dvora s pivovarem.

Torzo trojičního sloupu (tedy sloupu s plastikou Nejsvětější Trojice) pochází dle těžko čitelné datace asi z 18. století. Stojí na travnatém prostranství v severovýchodním konci náměstí. Sloup není památkově chráněn, uveden je ale v Památkovém katalogu.