Turistické cíle v okolí obce Rychnov nad Malší

Zchátralý pomník Hanse Kudlicha, politika německé národnosti ze Slezska, oslavovaného jako „osvoboditel sedláků“, protože r. 1848 podal v Říšském sněmu návrh na zrušení poddanství. Na území dnešní ČR mu bylo postaveno 64 pomníků, po 2. světové válce z nich řada zanikla, dochovalo se jich 16.

Pomník císaře Josefa II. stával na návsi obce Zirnetschlag. Dle stylu vznikl pravděpodobně v 19. století. Po nuceném vystěhování německých obyvatel přestal být udržován. Z jeho vrcholu zmizela busta císaře, pomník je bez jakýchkoliv dochovaných nápisů. Jeho torzo je dnes opečováváno, okolí upravené.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Zchátralý žulový pomník byl postaven na památku 8 padlých obyvatel Janovy Vsi (Johannesdorf) v 1. sv. válce. Po 2. sv. válce byl pomník poničen a chátral. Po r. 1989 na něj byly doplněny dvě kovové desky připomínající padlé ve 2. sv. válce. Pomník je zchátralý, chybí porcelánové podobenky padlých.

Pomník tvořený přírodním žulovým balvanem s nápisem „UNSEREM WELTKRIEGE GEFALLENEN 1914-1918“ z r. 1924. Připomínal padlé z Cetvin, z osady Lhota (Neustift) a z obce Mikulov (Böhmdorf). Po 2. světové válce pomník chátral. V roce 1991 byl renovován, dnes je ale znovu zchátralý a poškozený vandaly.

Žulový pomník, na kterém je vytesán válečný kříž a nápis "Ehre den Toten!". Jména padlých v 1. sv. války se nedochovala. Po r. 1989 přidána deska s nápisem: "Zum Gedenken der Gefallenen und Vermissten Kamaraden 1914-1918 1939-1945 Sinetschlag." Pomník stojí na původním místě v zcela zaniklé obci.

Kamenný pomník na návsi Bělé tvoří vysoký kvádr s nápisem „Den ruhmreichen Helden unserer Gemeinde 1914-1918“ a 24 jmény padlých. Na podstavec byla r. 1991 doplněna pamětní deska s nápisem: „ZUM GEDENKEN DER GEFALLENEN U. VERMISSTEN KAMERADEN 1939-1945“ Na vrcholu pomníku snad býval kovový kříž.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

II. část pseudorománského souboru objektů poutního místa Panny Marie odpočívající na kameni - Maria Rast am Stein. V areálu kostelík Panny Marie Sněžné - 1888, kaple Odpočinutí Panny Marie (nyní obrazárna ikon) nad balvanem - 1890, kamenný kříž nad Božím hrobem a samostatně stojící kazatelna.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Kapličtí protestanti si postavili v 16. století kostel na západním kraji města. Po Bílé hoře sloužil jako hřbitovní, roku 1738 byl přestavěn na špitál, jehož kaplí se stal bývalý presbytář. Tomuto účelu stavba sloužila do konce 19. století, dnes ZUŠ.

Drobná budova uprostřed zeleného vnitřního pásu vyšebrodského náměstí vznikla roku 1525. Po úpravách v letech 1725 a 1832 získala dnešní novogotickou podobu roku 1883. V sousedství kašna a pranýř.