Turistické cíle v okolí obce Zlatá Koruna

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.

Zděná jednopatrová omítaná budova s volutovým štítem. Dnešní podoba pochází z druhé ploviny 18. století. Na vstupním portálu datace 1709. Památkově chráněný.

Přízemní dům s mezipatrem, těsně přiléhající ke zdi Biskupské zahrady. Patrně postaven v průběhu 16. století. Má dekorativně zdobené průčelí s fragmentem fresky sv. Jiří a novodobým obrazem Panny Marie Budějovické. V prostorách zachovány valeně zaklenuté klenby. Památkově chráněn od 3.5.1958.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.

Z původně složitého systému městského opevnění Českého Krumlova, členěného na vlastní město a Latrán, se zachovalo jen několik viditelných objektů: krátký úsek parkánové hradby v Kájovské ulici, Budějovická brána a bašta u pivovaru Eggenberg.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Morový špitál poprvé připomínán r. 1371. Pozdně gotická kaple a starý špitál z r. 1515, barokně přestavěno v letech 1763-1766. Fresky od Fr. J. Prokyše. Špitál zbořen a postaven nový (střední část). Severní část špitálu dostavěna r. 1779. Pak přeměněn v chudobinec. Nově rekonstruován r. 2006.

Malé muzeum koněspřežky Č. Budějovice-Linz v býv. strážním domku č. p. 1 z r. 1828. Dříve součást areálu nákladového nádraží. V r. 1977 zrekonstruován a umístěno v něm malé muzeum. Expozice popisující historii a současnost strážních domků a drážních strážníků. Národní kulturní památka.

Kaple umístěná v trianglu cest - urbanistická dominanta návsi. Barokní stavba s valbovou střechou a se zvoničkou na jejím hřebeni. Na průčelní straně s valeně zaklenutým výklenkem (nikou) s vrátky a s plastikou Panny Marie ve štítu. V bohatě vyzdobeném interiéru socha Ecce homo. Památkově chráněná.