Turistické cíle v okolí obce Rájov

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Jeden z nejstarších hamrů na Českobudějovicku. Připomínán již r. 1660 i s mlýnem. Provoz hamru ukončen r. 1940, mlýnu r. 1948. Původní Francisova turbína v provozu do r. 1950. Dochováno kovací kladivo hamru a vodoenergetické zařízení je obnoveno. Soukromý majetek potomků posledních majitelů.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Na jeho podstavci jsou umístěny dvě kamenné mísy, které sloužily pro odměřování desátku poddaných.

Mohutná zděná čtyřpodlažní obdélná stavba s průčelním středním rizalitem a rovným štítem flankovaným drobnými věžičkami. Novostavba z r. 1892, rekonstrukce na hotel provedena v r. 2009. Objekt přístupný pro hosty hotelu. Památkově chráněn od r. 1995.

Goticko-renesanční budova, barokně upravená, sloužila jako sídlo prelátů krumlovského farního kostela. Postavena v pol. 14. stol., přestavěna pozdně goticky, renesančně (1576), barokně (1655, 1769), upravena 1865, restaurována 1897–1904 a na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Dnes knihovna a galerie.

Formanský hostinec byl postaven v 2. pol. 17. stol. Po zřízení koněspřežné dráhy se stal jednou z přepřahacích stanic, jako taková fungovala v l. 1827–1872. Kolem r. 1950 převzalo Veselku zemědělské družstvo a hostinec byl zrušen. V l. 2004–2005 proběhla rekonstrukce prostřední lodi objektu.