Turistické cíle v okolí obce Čížkrajice

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Barokní, pův. renesanční fara s hospodářským areálem. Písemně doložena již k r. 1290. Budova fary je jednopatrová, krytá valbovou taškovou střechou. Hospodářský areál doplňuje budova stodoly, maštale, základy někdejší stodoly a ohradní zeď s bránou a brankou na jihu a ohradní zeď s bránou na severu.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Zámek v jihovýchodní části vesnice postaven na místě renesanční tvrze ze 16. století v poplužním dvoře. Zachovány z ní zůstaly renesanční klenby v přízemí a portál v patře. V průběhu 19. století proběhly úpravy, zanikl přístavek při jejím severovýchodním nároží. Soukromý majetek - hippo farma.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Výšinné sídliště z doby bronzové (2000–800 př. n. l.) na ostrožně Kamenná věž. Místo bylo známé do poloviny 90. let 20. století jen jako místo zbytků vrcholně středověkého hrádku z 13. století, z něhož jsou dodnes patrné čtyři příčné valy lemované příkopy.