Turistické cíle v okolí obce Bukvice

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Barokní budova fary s hospodářskými budovami a dvorem naproti hlavnímu severnímu průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena v roce 1719. Zděná budova mírně obdélného půdorysu, krytá sedlovou valbovou střechou. Zachované křížové a valené klenby a fabionové stropy. Památkově chráněná.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Patrová farní budova na čtvercovém půdorysu s přilehlými hospodářskými budovami ve tvaru "L". Stojí u silnice procházející vesnicí a její nynější podoba pochází z let 1873-1876. Je zachycena už na mapě stabilního katastru v roce 1826. Vytipována k případnému prohlášení kulturní památkou.

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Dřevěná rozhledna originální konstrukce pochází z let 2018-2019. Je volně přístupná. Při výšce 28 metrů poskytuje daleký výhled na Alpy, šumavské vrcholy, Novohradské i Slepičí hory a Českobudějovickou pánev.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.