Turistické cíle v okolí obce Zvíkov

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Stará radnice je situována na východní straně náměstí. Jednopatrová budova obdélného půdorysu se šestiosým bohatě zdobeným průčelím a atikou zakončenou čtyřbokou věží s hodinami. V jádru z konce 18. století; přestavěna v druhé polovině 20. století. Památkově chráněná.

Ve svahu pod silničkou u potůčku nedaleko výklenkové kaple sv. Voršily. Studna na prameni z betonových skruží, z níž přebytečná voda vytéká trubkou do potůčku. Pramen dal podnět k vzniku lázní sv. Voršily po r. 1685, které později postupně zcela zanikly. Poslední doložená investice r. 1721.

Panský dvůr z počátku 16. století, obsahující původně rezidenční pokoje vrchnosti. Byl několikrát upravován. Jako soukromý majetek byl v r. 1993 vrácen v restituci potomkům Dr. Holého - rodině Franků. Nynější majitel neznámý (2018). Objekt zdevastován.

Velká barokní sýpka v centru města pod kostelem sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1708. Původně součást velkostatku. Zděná čtyřpatrová budova na obdélném půdoryse, krytá valbovou taškovou střechou. Fasády členěny lizénovými rámy. Památkově chráněná.

Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Venkovská usedlost zaujímá urbanisticky významné místo v obci. Pochází z 1. poloviny 17. století (datace do let 1610-1611). Nyní v ní sídlí muzeum Roubenka. Památkově chráněná.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.