Turistické cíle v okolí obce Pištín

nebo vyberte

Pištín

Jihočeský kraj,  České Budějovice  (CB)
Nalezeno celkem 315 záznamů, 2 / 27 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 boží muka
410.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Strachovice
Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.
 boží muka
381.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, České Budějovice
Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.
 boží muka
460.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Libív
Boží muka z 2. poloviny 19. století, tzv. týnský typ. Tvoří jej litinový krucifix usazený na vysokém žulovém podstavci, který se směrem nahoru zužuje. Kulturní památka - památkově chráněno od 3. 5. 1958. Volně přístupná.
 boží muka
433.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Radošovice
Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.
 boží muka
406.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Vlhlavy
Zděná omítaná hranolová boží muka na čtvercovém půdorysu, ve vrcholu s prázdnými nikami na všech stranách. Krytá stanovou stříškou s prejzy. Ve vrcholu kovový křížek. Datování nezjištěno.
 boží muka
434.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Hvožďany
Jednoduchá zděná hranolová boží muka na mohutném čtvercovém soklu. U ohradní zdi nedaleko silnice na okraji vesnice směrem na Libějovice. Neznámého stáří - nedatovaná.
 boží muka
407.0 m. n.m.
Bílá kaplička
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Zahájí
Zděná hranolová boží muka s obrázky světců v nikách a krytá stanovou stříškou asi z 2. poloviny 18. století. Jsou zv. též Bílá kaplička na rozdíl od druhých božích muk zv. Černá kaplička. Konkrétní vztah k bitvě u Zahájí není přímo doložen. V místě pochováni 3 vojáci z období 2. světové války.
 boží muka
407.0 m. n.m.
Černá kaplička
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Zahájí
Zachovalá kamenná boží muka ze 16. století. Jsou sloupková s výrazně gotizujícím tvaroslovím vrcholové lucerny, ukončené kamenným křížem. Ponechána v přirozené barvě kamene. Na mukách je upevněna pamětní deska (z r. 1932) k uctění vojáků padlých v bitvě u Zahájí (1742). Volně přístupná.
 boží muka Nejsvětější Trojice
433.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Libějovice
Barokní boží muka vzniklá před polovinou 18. století. Na trojbokém půdorysu se štukovými zrcadly kasulového typu a krytá valbovou taškovou střechou. Ve východním zrcadle nástěnná malba Nejsvětější Trojice. Cenný doklad drobné sakrální architektury. Památkově chráněná.
 boží muka Piety
388.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Češnovice
Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.
 brzdový kámen - psí packa - čuba
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Radčice
Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.
 Býšov
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Temelín
Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.