Turistické cíle v okolí obce Jílovice

Původně románský, v gotice vícekrát přestavěný farní kostel podhorského městečka.

Kostel sv. Mikuláše gotického založení z r. 1363, loď prodloužena a věž přistavěna v 19. stol. Oratoře z 19. a 20. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována z Českých Velenic. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.

Novorománský kostel z let 1862–65, postavený na místě starší stavby, ze které přejal věž v ose hlavního průčelí.

Kostel sv. Václava v Olešnici u Trhových Svinů vznikl v letech 1786–1787 přestavbou zámeckého pivovaru. Věž byla přistavěna v roce 1887. Stavebně je napojen na objekt zámku. V posledních letech probíhá jeho rekonstrukce.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Renesanční kostel sv. Víta z let 1556–1583, původně protestantský, od roku 1636 katolický. Upraven barokně. Byla zde umístěna vzácná gotická socha Madony (dnes v Alšově jihočeské galerii).

Kostel sv. Zikmunda v Rapšachu postaven goticky kolem r. 1450, při novogotické úpravě koncem 19. stol. přistavěna věž. Nyní filiální kostel ve farnosti Suchdol nad Lužnicí s pravidelnými bohoslužbami. Rapšach do r. 1920 součástí Dolního Rakouska.

Gotický kostel opevněné vsi s unikátním síňovým čtyřlodím, postaven v poslední čtvrti 14. století.

Původně gotický kostel Všech svatých v Lutové z doby před r. 1359 prošel po r. 1615 manýristickou úpravou. Z původního gotického jádra zachována sakristie. Věž přistavěna během úprav dokončených r. 1875, během nichž přestavěno západní průčelí a přidána jižní předsíň. Kulturní památka od r. 1958.

První zmínka je z roku 1719, kdy ji vlastnil Ferdinand Grössinger. Objekt si zachoval původní dispozici - skládá se z obytné části, chléva, stodoly a vlastní kovářské dílny. Kovárna zde fungovala do počátku 20. století. Roku 2000 byla budova zrekonstruována na funkční historickou kovářskou dílnu.

Drobnější zděný objekt kovárny typicky samostatně umístěný v prostoru na návsi. Přestavěn v 2. polovině 19. století. Technická památka - doklad řemeslného vybavení obce.