Turistické cíle v okolí obce Olešnice

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19.století. Stojí ve středu obce. U kostela je hřbitov.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Barokní poutní areál na úbočí kopce jižně od města. Zbudován počátkem 18. století nad studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc, zejména pro léčení očních neduhů.

Novogotický kostel na návsi postaven r. 1900. Jednolodní s předsunutou předsíní se vstupním portálem, vrcholící hranolovou zvonicí s kuželovou střechou s křížem. Ukončen presbytářem s pětibokým závěrem a po jeho záp. straně přilehlou sakristií. Kolem park s výklenkovou kaplí (viz samostatné heslo).

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Novorománský kostel postavený v letech 1938-1940. Jednolodní sakrální stavba, jejíž fasáda je zdobena jednoduchými novorománskými prvky. Nad oltářem je pod křížem umístěna socha Panny Marie Budějovické. Vedle kostela je u parčíku umístěna barokní socha Immaculaty od Josefa Dietricha z roku 1727.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Jednolodní kostel v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi vystavěn v roce 1935. V sousedství kostela klášterní budova z roku 1936 a kříž z roku 1876. Budova fary - dříve církevní školka - postavena jako první v roce 1933. Jeden z nejmladších českobudějovických kostelů.

Novogotický jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s věží s hlavním vstupem do kostela. Byl postaven v letech 1903-1906. Reprezentuje sakrální architekturu jihočeského venkova na počátku 20. století. Památkově chráněný.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Původně jednolodní gotický kostel s trojboce ukončeným presbytářem z doby kol. r. 1300, hranolovou věží z r. 1695, barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého a předsíní. Upraven koncem 15. století, r. 1710 barokně přistavěna kaple (P. I. Bayer), loď prodloužena r. 1891. Památkově chráněno.