Turistické cíle v okolí obce Olešnice

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Jednolodní kostel v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi vystavěn v roce 1935. V sousedství kostela klášterní budova z roku 1936 a kříž z roku 1876. Budova fary - dříve církevní školka - postavena jako první v roce 1933. Jeden z nejmladších českobudějovických kostelů.

Novogotický jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s věží s hlavním vstupem do kostela. Byl postaven v letech 1903-1906. Reprezentuje sakrální architekturu jihočeského venkova na počátku 20. století. Památkově chráněný.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

Původně jednolodní gotický kostel s trojboce ukončeným presbytářem z doby kol. r. 1300, hranolovou věží z r. 1695, barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého a předsíní. Upraven koncem 15. století, r. 1710 barokně přistavěna kaple (P. I. Bayer), loď prodloužena r. 1891. Památkově chráněno.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Původně kaple z 15. století. Přestavěna na barokní kostel mezi léty 1749-1757; v r. 1771 povýšen na farní. Pozoruhodná vnitřní pozdně barokní vnitřní výzdoba s díly malíře Josefa Kesslera, varhany od Franze Capeka, křížová cesta od Jakoba Preitschopfa. Vedle kostela je barokní fara z 18. století.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhle ukončeným presbytářem, věží, sakristií a předsíňkou. Doložen r. 1261, oprava po husitských válkách až do r. 1500. Vnitřní zařízení z poč. 19. století. Věž se opakovaně zřítila v r. 1593 a 1845. V r. 1870 opravena chrámová loď a přistavěna sakristie.

Kostel se v Blansku u Kaplice připomíná poprvé roku 1359. Současná stavba pochází z poslední třetiny 14. století, prošel pozdně gotickými a barokními úpravami. Obklopuje ho dosud funkční hřbitov, západně od něj stojí bývalá fara.

Pozdně gotický kostel sv. Maří Magdaleny z r. 1534 na místě kaple a poustevny z konce 14. století. Loď prodloužena a věž k průčelí přistavěna r. 1866. Nyní filiální kostel v římskokatolické farnosti Třeboň s pravidelnými nedělními bohoslužbami.

Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.