Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.
Zachovalý, původně gotický kostel ze 14. století (loď), koncem 15. stol. přestavěn a přistavěna pozdně gotická věž s dlátkovou střechou, další přestavby v průběhu 18. - 20. stol. (kruchta, oratoř, předsíň). V interiéru hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století. Přístupný v době bohoslužeb.
Trojlodní kostel, postavený v letech 1936–38 v tradicionalistickém slohu podle projektu Ing. Hanse Foschuma z Českého Krumlova. Převážnou část nákladů na stavbu hradila papírenská firma Spiro. Obnoven po roce 1995. Dominanta areálu se starší kaplí (1850), farou a nástupním prostranstvím.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, České Budějovice
Novorománský kostel na předměstí Českých Budějovic z let 1914-1915. Na hlavním oltáři obraz Oslavení sv. Jana Nepomuckého od známého malíře F. A. Maulbertsche (původně byl v kostele sv.Mikuláše na náměstí). Zachovalý, přístupný při bohoslužbách. V posledních letech zrekonstruován.
Kostel se v Blansku u Kaplice připomíná poprvé roku 1359. Současná stavba pochází z poslední třetiny 14. století, prošel pozdně gotickými a barokními úpravami. Obklopuje ho dosud funkční hřbitov, západně od něj stojí bývalá fara.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Český Krumlov
Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.
Raně gotická stavba z doby kolem r. 1300, úpravy v 19. století a novodobé. Zařízení kostela jednotné z doby kolem r. 1700. V parčíku před kostelem kamenná kašna z r. 1869. Zachovalý, přístupný při bohoslužbách.
Gotický kostel v Černici vznikl v několika fázích, pravděpodobně ve 13.–15. století. Pozdější úpravy (zejména 1818) již nebyly významné. Dochovala se většina zřejmě obranné zdi okolního hřbitova a barokní fara.
Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.
Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Je raně gotického původu (doložen k r. 1314) s netypickou dispozicí zvonice při stěně lodi. Raně gotický lomený portál. V presbytáři zbytky středověkých nástěnných maleb. Před kostelem kamenný kříž. Památkově chráněno.
Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Farní kostel vznikl zřejmě ve 14. století, když původní kostelík nepostačoval potřebám města. Kostelní věž je snad původní obrannou zvonicí kostelního areálu.
Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.
kostel sv. Markéty 
