Turistické cíle v okolí obce Vrábče

Původní románský kostel přestavěný v gotice, do nové stavby zakomponován jako sakristie a vyzdoben freskami. Další přestavba v baroku. Koncem 19.st. zbourán a vystavěn pseudorománský chrám. Románský kostelík začleněn do novostavby jako boční kaple.

Věž kostela sv. Petra a Pavla s čapím hnízdem je dominantou obce Strýčice. Pův. románský kostelík z 13. stol. byl zvýšen a rozšířen v pozdní gotice, později upraven barokně a doplněn o hranolovou věž. Od r. 2013 je chátrající stavba v rekonstrukci.

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Kostel byl postaven v letech 1886-1887 v novogotickém stylu. Postaven místním stavitelem Jakobem Stabernakem. Interiér vyzdoben v beuronském stylu podle návrhu benediktina Gislena Béthunema. Přístupný při bohoslužbách pro potřeby přilehlého biskupského gymnázia.

Původní brložský kostel vznikl poč. 14. stol. nákladem Petra I. z Rožmberka. V letech 1697–1704 ho nahradila současná stavba, využívající původních konstrukcí, v celkovém vyznění spíše gotická, než barokní. Obklopuje ji hřbitov, západně pod ní fara.

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Románskogotický kostel (pol. 13. st.) přestavěn poč. 14. st. (presbytář). Současná podoba výsledkem pozdně gotických (1525), renesančních (1597) a barokních (1653, 1719, 1729) úprav. Farní kostel bývalého podhradí, po vysazení města mimo jeho obvod.

Novogotický kostel na návsi postaven v letech 1935-1936 místními občany. Asi na jeho místě stávala původně zvonička se zvonem z r. 1756. Jednolodní stavba s presbytářem a sakristií, v průčelí vysoká hranolová věž se vstupním průčelím, zakončená jehlancovou střechou. Přístupno při bohoslužbách.

Kostel původně z počátku 13. století byl několikrát upravován v různých stadiích gotiky. Současná podoba je výsledkem tvrdé novogotické obnovy v roce 1870. Původně vlastnický kostel pánů z Prčice (Vítkovců) spravoval od poloviny 13. století s přestávkami vyšebrodský klášter.

Zachovalý farní kostel, obklopený ohrazeným hřbitovem, uprostřed návsi. Původně románský, přestavěn goticky v 1. pol. 14. stol., upravován barokně v l. 1683-1686, r. 1701 přistavěna kaple a obnoven po požáru r. 1752. V l. 1765-1766 postavena zděná věž. Přístupný při bohoslužbách.

Původně raně gotický kostel sv. Vincence (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem), a to podle Pavla Ignáce Bayera za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga.