Turistické cíle v okolí obce Třtice

Nepatrné zbytky tvrze obdélníkového půdorysu na jižním cípu hradiště Dřevíč. Poprvé uváděna r. 1379 v majeteku kláštera klarisek v Panenském Týnci. Jako poslední majitel je uváděn r. 1522 Děpold z Lobkovic na Bílině, o jejím dalším osudu není zpráv.

Renesanční obytný dům rodiny Samsonů s dochovanými renesančními interiéry a sgrafity na uličním průčelí. Jeden z nejstarších dochovaných obytných domů v Rakovníku. Dnes slouží jako galerie a kavárna.

Rozhledna na Senecké hoře (506 m n. m.) byla vybudována v letech 2014-2015 z iniciativy městyse Pavlíkov. Stavbu z betonu, dřeva a oceli o výšce 21,6 m projektoval Ing. arch. Eugen Točík. Rozhledna má dva vyhlídkové ochozy a je od května 2015 zdarma přístupná během turistické sezóny.

Hradiště zmiňuje Josef Ladislav Píč r. 1909 bez udání konkrétní polohy. J. Bubeník jej ztotožnil s lokalitou Hradisko nad soutokem Hostokryjského a Rakovnického potoka. Bez výzkumu nelze existenci hradiště potvrdit, nálezy keramiky (dnes nezvěstné) halštatské, laténské a raně středověké.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Zámek byl původně gotickou tvrzí z r. 1460. V r. 1586 přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do r. 1798 patřil rodu Martiniců. V pol. 18. stol. znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě salla terrena z r. 1730.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Socha Ježíše Krista pochází z roku 1914. Původně stála na návsi. Restaurována v roce 2009. Nově umístěna pod kostelem. Slavnostní vysvěcení 5. prosince 2009. Nové místo je důstojným místem pro umístění sochy.

Socha je lidová kamenická práce z pol. 18. stol. Zhotovena z pískovce. Na hranolovém podstavci dřík s tvarovanými zrcadly. Patrny zbytky nečitelného nápisu. Socha Panny Marie hrubě tesaná v tradičním zřaseném rouchu. Památkově chráněno od r. 1967.

Socha sv. Blažeje pochází z 1. pol. 18. stol. Umístěná na hranolovém podstavci s odstupňovaným soklem a profilovanou římsou. Na všech čtyřech stranách podstavce je nápis. Socha světce v mírném kontrapostu s pokrčenou pravou nohou. Hlava krytá mitrou. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Barokní socha sv. Donáta stávala původně v polích západně od Smečna, dnes stojí v centru města. Socha byla vytvořena roku 1738 a za jejího autora je považován Ignác Platzer. V roce 2001 byla socha opravena.