Turistické cíle v okolí obce Třtice

Ocelová rozhledna (35 m, 410 m n. m.) byla postavena r. 2008 společností T-Mobile, veřejnosti byla zpřístupněna r. 2009. Jedná se o typizovaný stožár – vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou. Nabízí vyhlídku na České středohoří a horu Říp, při dobré viditelnosti je vidět Ještěd.

Pozůstatky hradiště z pozdní doby bronzové, část nálezů keramiky pochází i z pozdní doby halštatské. Západní část vrcholové plošiny je oddělený 100 metrů dlouhým opukovým valem, hradiště má plochu cca 1,5 hektaru.

Kovová telekomunikační věž a rozhledna z roku 2001 o celkové výšce 36 m byla postavena společností Telefonica O2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Konstrukčně ji navrhl Ing. Janata jako moderní trubkový stožár ovinutý schodištěm s 98 schody.

Fragmenty tvrze. Již r. 1219 se zmiňuje Přibyslav z Malíkovic a r. 1349 Ctibor z Malíkovic. R. 1418 se v majetku Buška z Malíkovic prvně uvádí tvrz. V 16 stol. ji koupil a renesančně přestavěl Gothard F. Žďárský. R. 1599 připojena Valdštejny k panství Smečno a sloužila již jen hospodářským účelům.

Ukázka kamenické práce místního původu. Pochází z roku 1674. Toskánský sloup vysoký asi 4 m. Sloup tesaný z pískovce, zakončen toskánskou hlavicí, dole patkou. Na podstavci stojí drobná plastika P. Marie s Ježíškem na levé ruce. Sloup památkově chráněn od r. 1967.

Mariánský sloup byl na rakovnickém náměstí vztyčen v letech 1749–50 kamenickým mistrem Kr. Knopfem. Tvorby titulní plastiky i soch zemských patronů se zřejmě účastnil neznámý sochař. Opravy proběhly roku 1894 a v 90. letech 20. století.

Jeden z nejznámější českých menhirů stojí pár metrů od silnice, která vede od Klobuk do Telce. Je vysoký 3,4 metru, váží zhruba 5 tun a je ze železitého pískovce, říká se mu také Zkamenělý pastýř.

Geologický útvar a paleontologické naleziště z období mladších třetihor, spodního miocénu (před 22 mil. let), kdy se travertin vytvářel ze silně mineralizovaných vod. Jediné rozsáhlejší souvrství sladkovodních vápenců v ČR. Prostor pův. vápencového lomu, od r. 1983 chráněná přírodní památka.

Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury střední doby bronzové z 13. – 11. století př. Kr. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl různé velikosti a stáří (41 z nich bylo archeologicky prozkoumáno již v 19. století).

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Dvě drobné sakrální stavby v jižní části domoušické návsi: v západním koutě hranolová zvonička s kaplí v přízemí a vysokou šindelovou střechou s lucernou, ve východním pak kaplička na čtvercovém půdorysu se zaoblenými nárožími a rozeklaným štítem. Obě zřejmě z 18. století, rustikální.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.