Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Horní Počernice

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Pozdně barokní zámek, vystavěn křižovníky r. 1755 na místě pův. středověké tvrze (zmiň. „věžovité stavení“), v té době již zaniklé. V kapli pův. oltář z r. 1755, řezb. výzdoba a fresky z 2. pol. 18. stol. Fasádu zdobí plastiky od I. F. Platzera.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v r. 1496 za vlády Vladislava Jagellonského Benediktem Rejtem jako součást severního opevnění Pražského hradu. Sloužila jako vězení. Před požárem r. 1781 byla o dvě patra vyšší, po opravě zpřístupněna veřejnosti.

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Administrativní budova z let 1926–1929 podle projektu Jaroslava Rösslera pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Praze. Upravena v l. 1943–1944 podle projektu Ladislava Frühbauera. Na fasádě jsou sochy Julia Mařatky a reliéfy Karla Pokorného. Dnes úřad MČ Praha 7. Budova památkově chráněná od r. 1958.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Kubistický dům vybudovaný v letech 1912–13 Matějem Blechou podle projektu architekta Emila Králíčka. V budově se zachovala řada kubistických detailů. Dům byl mnohokrát upravován, poslední úprava v r. 1993 přinesla novokubistické prvky P. Keila.

Barokní čtyřkřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze koncem 17. století. V roce 1763 se zdejším majitelem stal pražský arcibiskup Mořic Gustav hrabě z Blakenheimu a Manderscheidu. Ve východním křídle je vestavěna zámecká kaple Nejsv. Trojice.

Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.

Novogotický zámek vznikl při přestavbě staršího klasicistního objektu v roce 1860. Zámek byl v roce 2004 opraven a dnes slouží jako **** hotel o 32 pokojích, restaurace.

Novorenesanční vila vzniklá podle projektu Antonína Barvitia jako součást komplexu sídla Maxe Gröbeho na pomezí Královských Vinohrad a Vršovic. Původně zde stála venkovská usedlost, jejíž existence je doložena od 17. století.

V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.