Turistické cíle v okolí obce Tlestky

Novogotický památník byl postaven u mostu přes říčku Blšanku v centru obce Kryry po povodni, která v r. 1872 zničila v obci mnoho domů a při které zahynula řada lidí. K prudkosti povodně přispělo protržení hrází několika rybníků. Roku 2012 byl památník opraven.

Prameny Javornice jsou málo známou přírodní rezervací. Rozloha činí 1,985 ha a vyhlášena byla roku 1996 k ochraně soustavy pramenišť, mokřadních a suchých luk s výskytem pestrého komplexu rostlinných společenstvech na podloží čistecko-jesenického masivu.

Přírodní rezervace Plaviště je tvořena rybníkem a jeho nejbližším okolím. Byla vyhlášena r. 1990 k ochraně mokřadních společenství. V rybníce žije mnoho chráněných obojživelníků, např. čolek obecný a řada druhů skokanů. Na souši můžeme nalézt třeba rašeliník.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.

Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.

Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.

Tvrz byla postavena roku 1313 patrně Petrem z Šebíkova. Později byla prodána klášteru Plasskému. Kolem roku 1420 ji koupil Hynek ze Švamberka, který ji ale r. 1430 postoupil zpět klášteru. Tvrz zanikla kolem r. 1530.

Petrohradský dub má obvod kmene 900 cm, výšku 28 m a je starý pravděpodobně 900 let. Zřejmě je pozůstatkem původního lesa, nyní je součástí zámeckého parku.