Turistické cíle v okolí obce Počaply

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Z tvrze z 15. stol. se zachoval lichoběžníkovitý palác se dvěma podlažími. Obec prvně zmiňována již po roce 1300. V roce 1455 byly Lety připojeny ke Zvíkovu a po roce 1480 patřili k panství Orlíka. Objekt je součástí kulturní památky zemědělský dvůr Schwarzenberský.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Vznik tvrze je ve starší literatuře kladen do 15. stol. Novější literatura ji považuje za vrcholně renesanční z 16. stol. postavenou Švamberky. Poté součást poplužního dvora. Na jedné z budov zachován renesanční štít, areál tvrze slouží k bydlení.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Rodové sídlo pánů z Myslína, původně gotická tvrz, snad již ze 13. či počátku 14. století, doložená přímo až v roce 1543. Dochovaly se gotické sklepy a část zdiva, renesanční portál, ostění a sgrafita.

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.