Turistické cíle v okolí obce Dobrá Voda

nebo vyberte

Dobrá Voda

Středočeský kraj,  Příbram  (PB)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 2 / 11 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Dolní Líšnice
519.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Dolní Líšnice
Nepatrné stopy pravěkého hradiště na vrchu Hradiště nad levým břehem Vltavy poblíž hráze Orlické přehradní nádrže. Vrch obtékán Bohostickým a Líšnickým potokem nad jejich soutokem. Hradiště podle sporých nálezů a polohy spekulativně řazeno do mladší doby bronzové.
 Dolní Nerestce
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dolní Nerestce
Původní tvrz Deymů ze Stříteže, později přestavěna na zámek. Ve východním křídle dochovány klenby a sgrafita. V 18. století bylo přistavěno křídlo, ukončené kaplí sv. Anny. V současné době slouží k bydlení.
 Drahenice
495.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Drahenice
Dvoukřídlý zámek s věží, kaplí a anglickým parkem, vzniklý přestavbou starší tvrze Vrábských z Vrábí z přelomu 16. a 17. století. Poté patřil Nosticům a až do r. 1948 Lobkovicům, kteří jej přestavěli. Soukromý majetek, nepřístupno.
 Draheničky
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Mišovice
Částečně přestavěná zrekonstruovaná dvoupatrová budova renesanční tvrze tvořící západní část dvora z 1. pol. 16. st. Původně součást zvíkovského manství, po r. 1577 se osada i dvůr staly za Voršily Vrábské z Bukova součástí sousedních Drahenic.
 dub sv. Václava
ostatní - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Příbram
25 m vysoký strom s obvodem kmene 516 cm – potomek dubu, který zde podle pověsti rostl od 13. stol a po zásahu bleskem r. 1643 shořel. Ještě téhož roku byl vybrán a posvěcen strom, který jej nahradil. R. 2004 byl dub vyhlášen památným stromem.
 empírový most
422.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Horní Nerestce
Tříobloukový kamenný most přes říčku Skalici z roku 1814. Na soklech stávalo 8 barokních soch světců( dnes uloženy v Čimelicích). Problémem mostu je betonové omítka, podemletý jeden pilíř a narušené kapsy pro nálože sloužící ke zničení mostu. Původně vydlážděn kostkami, dnes asfaltový.
 Holešice - panský dvůr
tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Kovářov
Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.
 Holešice - severní tvrz
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kovářov
Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.
 Hornický skanzen
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Příbram VI-Březové Hory
Skanzen Březové Hory je částí Hornického muzea Příbram, založeného r. 1886. V současnosti nabízí 60 stálých expozic. Skanzen je v památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě.
 Horosedly
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Horosedly
Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.
 Hostišovice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Hostišovice
Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.
 Hrádek
524.0 m. n.m.
Slepičí hora
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bělčice
Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.