Turistické cíle v okolí obce Bukovany

Raně gotický kostel z prvé poloviny 13. století (portál datován mezi 1240 až 1250), barokně přestavěn v letech 1724–1726. Ve vybavení gotická madona z doby kolem r. 1450.

Kostel sv. Máří Magdaleny v Bohutíně je novogotická stavba z let 1887-1892 podle projektu Ludvíka Láblera. Nahradil starší gotický kostel ze 14. století, později barokně přestavěný. Je kostelem farním, avšak zdejší farnost je administrována ex currendo z Příbrami.

Pseudorománský kostel na vrcholu Březové hory byl postaven v roce 1879. Na jeho místě stála v 16. století dřevěná zvonice, a po roce 1732 barokní kaple. Vybavení je barokní a rokokové.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn v pol. 18. stol. Cínová křtitelnice z poloviny 16. stol.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.