Turistické cíle v okolí obce Milešov

Pozůstatky opevnění neznámého stáří na vrcholu kopce Pačíska ve výšce 504 m. Lokalita nebyla dosud zkoumána, bývá kladena do halštatsko-laténského období, nebo do raného či vrcholného středověku, nejspíš se jedná o rozestavenou tvrz či malý hrad.

25 m vysoký strom s obvodem kmene 516 cm – potomek dubu, který zde podle pověsti rostl od 13. stol a po zásahu bleskem r. 1643 shořel. Ještě téhož roku byl vybrán a posvěcen strom, který jej nahradil. R. 2004 byl dub vyhlášen památným stromem.

Tříobloukový kamenný most přes říčku Skalici z roku 1814. Na soklech stávalo 8 barokních soch světců( dnes uloženy v Čimelicích). Problémem mostu je betonové omítka, podemletý jeden pilíř a narušené kapsy pro nálože sloužící ke zničení mostu. Původně vydlážděn kostkami, dnes asfaltový.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Výrazný terénní pozůstatek neznámého opevnění, považovaného za středověký hrádek či tvrz, někdy též za malé hradiště. Dobře dochovaný kruhový příkop a vnější val chránily plochu o průměru cca 45m. Stopy zástavby jsou nezřetelné.

Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.

Stylově čistá empírová kaple z roku 1817, sloužící jako rodinná hrobka tehdejších majitelů panství, Vratislavů z Mitrovic. Jejím autorem byl J. F. Jőndl. Na hřbitově jsou starší plastiky místního barokního sochaře J. Hammera.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.