Turistické cíle v okolí obce Voltuš

Kostel stojící severozápadně od zámku na vrchu Kamýk, postavený nákladem Maurice Chanovského z Dlouhé Vsi v roce 1575. V roce 1906 – 1907 vyzdoben znaky maltézských velkopřevorů.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Pseudorománský kostel na vrcholu Březové hory byl postaven v roce 1879. Na jeho místě stála v 16. století dřevěná zvonice, a po roce 1732 barokní kaple. Vybavení je barokní a rokokové.

Hřbitovní kostel z let 1643–49 postavený podle projektu Carla Luraga jako raně barokní centrála se třemi apsidami a štíhlou věží. Dosud slouží potřebám několikrát rozšiřovaného městského hřbitova, na kterém najdeme řadu pozoruhodných náhrobků.

Neslohová stavba kostela z r. 1807 nahradila starší kapli se zvoničkou a r. 1825 byla doplněna o věž. Nyní filiální kostel ve farnosti Příbram-Březové Hory s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.

Skořický kostel sv. Václava gotického původu stojí v dominantní poloze na skále asi od konce 13. stol., doložen r. 1352. Barokní podoba pochází z r. 1667. Kostel několikrát opravován, zejména po požáru věže r. 1939. Nyní filiální ve farnosti Rokycany.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Jednolodní románsko-gotický kostelík z l. 1240-50, s hranolovou věží se sdruženými okénky a hodnotným bohatě profilovaným portálem na vstupní (severní) straně. Na západním průčelí v patře zazděný vstup na panskou tribunu.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Dva novodobé menhiry byly umístěny v závěru 20. století provozovatelem blízkého žulového lomu na severovýchodním okraji Drahenického Málkova jižně od silnice.